"ŘEKNI, PROČ JSI MALÍŘKA?"

Lidé se mě často ptají, proč jsem se rozhodla být malířkou a jak jen mě to jen napadá namalovat obraz. Znáte to. Určitě jo…Podobné dotazy se totiž netýkají jen nás umělců, ale de facto všech, kteří jsou trochu jiní, názorově exotičtí a nezapadají do normativních šablonek.

Přiznám se, že dřív mě tyhle otázky zaskakovaly. Nevěděla jsem jak je racionálně uchopit, protože umění pro mě nikdy nebylo racionální volbou. Vytvářet něco z ničeho, být kreativní a přemýšlet out of the box je totiž mojí přirozeností. Nikdy jsem neměla na vybranou.

V hlavě mám neustálý přetlak nejrůznějších nápadů a barevných představ, stejně tak, jako mají matematici v hlavě číselné rovnice, obchodníci šipky nahoru anebo stavaři konstrukce. Prostě přemýšlím jinak a nesmírně mě baví! Miluji ten moment, kdy se moje myšlenky na plátnech zhmotňují a z něčeho nenahmatatelného se najednou stává „něco“.
​
Jaká je tedy má odpověď? Maluji, protože je to má přirozenost.