May 07th, 2020

Malba je pro mě vyjádřením určitého duševního rozpoložení. Je médiem, v rámci kterého vizualizuji své myšlenky a pocity. Je mým sebevyjádřením.

Díla, která s vámi sdílím, tudíž nevznikají náhodně. Jsou vždy určitým vyústěním nečeho, co se mi v životě děje. Jsou střípky jedné velké životní mozaiky. Jsou malými příběhy, začínajícími mimo plátno a končícími na něm, které jsou mnohdy tak silné, že v mém nitru rezonují dny, měsíce, roky poté, co jsem dílo vytvořila.
Ty nejsilnější potom rezonují i ve vás… i když přesně nevíte proč.
Rozhodla jsem se, že se s vámi od teď každý týden podělím o jednu malbu, kterou pokládám za zásadní a odhalím vám její malý příběh.

Dnes jsem si vybrala Dialog I., který je o pocitech, které ve vás vzbuzuje někdo, koho jste dlouho neviděli/neslyšeli/zmizel z vašeho života. A ten někdo se před vámi najednou na minutu objeví a všechno se jeví stejný, i když oba víte, že to tak není a nemůže být. 

Dialog I. je intenzivní, hravý a se zvláštní melancholií na pozadí. 

Cítite to?